Barvy a Laky Hostivař

Barvy na kovy 2 / 3

Natíráme měděné trubky

Měděné trubky ústředního topení jsou už z výroby ošetřeny tak, aby netvořily uvnitř ani na povrchu měděnku, takže jejich vzhled zůstává dlouhé roky relativně stálý. Lze je ale také natřít. Nejdříve je zdrsníme korundovou vlnou, otřeme hadrem a poté odmastíme nitroředidlem. Velmi důležitá je barva. Musí být dostatečně pružná, protože trubky se vlivem střídání teplot roztahují a smršťují, ale také musí snášet vyšší teploty, nejméně 100 °C, aniž by měnila vzhled a barevný odstín. Běžné světlé barvy na kov zpravidla časem zežloutnou. Vyhneme se rovněž vodou ředitelným barvám, které s mědí při natírání a vysychání reagují a mohou pak na povrchu vytvořit zelené fleky. Z laků jsou vhodné polyuretanové, akrylátové a epoxidové (případné žloutnutí není tolik vidět), z emailů použijeme některou barvu na radiátory, například Radbal standard S 2119 nebo Radbal profi S 2120. Trubky natřeme základovou syntetickou barvou, třeba Pragoprimer standard S 2000Pragoprimer univerzál S 2035 nebo Formex základ S 2003, po zaschnutí naneseme jednu tenkou vrstvu barvy na radiátory a po 24 hodinách další stejně tenkou vrstvu. Pouze jedna vrstva, byť silnější, může snížit životnost celkového nátěru.

Podobné je to s natíráním měděných plechů. Na předměty vystavené slunci použijeme pro vrchní vrstvy barvy na radiátory nebo barvy na plechové střechy, na předměty, které tolik nepodléhají teplotním změnám, stačí obvyklé barvy na kov nebo barvy univerzální. Nezapomínáme však na dokonalé odmaštění a základní nátěr.

Na radiátory klasicky

Pro natírání radiátorů platí totéž, co pro natírání měděných trubek ústředního topení – tedy základová a vrchní vrstva a volba nátěrových hmot, které snášejí teplotní změny a vlivem vyšších teplot nemění odstín.

Na instalované radiátory bychom mohli použít barvy ve spreji, ale není to praktické. Jednak se speciální barvy ve spreji vhodné na radiátory vyrábějí v omezeném množství, a potom je lepší použít štětce, hlavně takzvaný zárohák, kterým se dostaneme všude a radiátor nemusíme složitě obkládat, abychom barvou ze spreje nepotřísnili okolí.

Kdy jedna vrstva stačí

Když železo, tak klasicky minimálně dvě vrstvy – základní a vrchní. Jenže dnes už existují barvy, které stejnou ochranu poskytnou už při jedné vrstvě. Například Hostagrund 2 v 1 na železo S 2160. Tato syntetická barva je totiž dostatečně hustá, ale přitom nestéká, takže při jednom natírání vytvoříme vrstvu o síle, na jakou bychom s běžnou barvou potřebovali dva nátěry – optimálně 160 mikronů. Barva Hostagrund obsahuje jak antikorozní prvky (inhibitory), tak prvky nutné pro vrchní nátěrové hmoty, tedy především odolnost vůči povětrnostním vlivům a pružnost, takže nepraská, když se železný podklad vlivem teplot roztahuje nebo smršťuje.

Barva má polomatný vzhled, lze ji vedle kovů použít také na beton, kamenivo i dřevo, neředí se, ale pomůcky musíme proplachovat a vymývat ředidlem S 6005.

I pro tuto barvu je však potřeba připravit podklad. To znamená odstranit všechny odlupující se části, zbytky starých barev a především rez, všechno odmastit a vysušit.

Jak je to s neželeznými kovy

Neželezné kovy (hliník, měď, mosaz) obvykle nenatíráme, protože si při oxidaci vytvářejí vlastní ochrannou vrstvu a zabarvení je pro ně charakteristické.

Pozinkovaný plech

Trošku jiné je to u pozinkovaného plechu či u pozinkovaných železných předmětů, které zinkový povlak chrání jen po určitou dobu, zejména venku. S novým pozinkovaným plechem ale mohou mít některé barvy problém (nepřilnou k němu, protože má příliš chrómu, nebo je mastný apod.), proto je vhodné nechat plechu určitý čas, aby zoxidoval, anebo jej umýt horkou vodou, případně natřít takzvanou reaktivní barvou – a pak teprve použít základovou barvu. Zkusit můžeme i vlastní smáčedlo: Smícháme 10 l vody, 0,5 l 25% čpavkové vody a asi 50 ml saponátu, roztokem plech hustě potřeme, necháme asi deset minut působit a poté roztok rozetřeme, aby vytvořil kovově šedou pěnu. Tu nakonec spláchneme vodou a povrch necháme oschnout.

A co hliník?

Hliník se velmi těžko natírá, barva na něm špatně drží; pokud už musíme z nějakého důvodu hliníkové předměty natírat, zvolíme speciální barvy, které to mají uvedené na obalu.

Jak šetřit ředidlo

Škoda ředidla použitého na vymývání štětců, rozhodně je nevyléváme. Necháme ředidlo nějaký čas stát, aby se nečistoty usadily na dně, a pak opatrně slijeme vrchní, čistou část.

Plot jedině válečkem

Drátěný plot natíráme válečkem, protože tím ušetříme čas i množství barvy. Vzít si na plot stříkací pistoli je plýtvání materiálu. Dobrá metoda je dvěma válečky souběžně z každé strany – předpokládá to ovšem dva natěrače.

Větráme

Protože i při natírání kovových předmětů v bytě většinou používáme syntetické barvy, musíme účinně větrat.

Jednotný odstín

Když natíráme větší plochu a potřebujeme více plechovek, je lepší slít je všechny do jedné nádoby, dobře promíchat a pak teprve natírat. Jedině tak máme jistotu, že bude všude naprosto stejný odstín.

Stejné, nebo kombinace?

Základovou barvu i vrchní email obvykle vybíráme tak, aby byly založeny na stejném druhu pojiva, tedy aby byly oba ředitelné buď vodou, nebo syntetickými rozpouštědly. Při natírání kovů je lepší se tohoto pravidla držet, přesto může dobrý výsledek přinést i kombinace základ vodou ředitelná barva, vrchní nátěr syntetický, jak je to běžné při ochraně dřeva.

close
detail